Hvězda Todor

10. března 2019 v 17:40 | Maruška |  Maruška
Máme rádi Ondřeje Neffa. Čteme Hyenu, Neviditelného psa i Digineff. A na Digineffu je každý měsíc fotosoutěž. Když Vojta zaregistroval únorové téma "Psí počasí", tak neodolal. Popadl foťák, Todora jsme vyšoupli do vánice a udělal pár soutěžních fotek.

A povedlo se, náš Bulharský vořech se umístil na 12. místě. Když jsme mu každý den hlásili, jak si vede, bylo mu to srdečně jedno. Příště zkusíme nasadit Julii, ta je ambicióznější:-)

 

(Zase) o jednoho míň

6. března 2019 v 18:02 | Maruška |  Maruška
Naše smečka se zase o něco zmenšila. Opustil nás Barnabáš, velký, důležitý a milovaný člen. Chybí i ostatním psům. Poslední měsíce mu šli doslova po krku, ale poslední den Julie proseděla na schodech u Barnabáše a Todor je od té doby jako bez ducha. Já se pomalu vzpamatovávám a utěšuju se tím, že beze mě by byl po smrti už dávno a že dožít se při jeho velikosti a povaze více než patnácti let je zázrak. Za moc mu vděčím a moc mi chybí.


Paní z papírnictví

16. ledna 2015 v 18:14 | Maruška |  Maruška
Včera jsem byla v papírnictví. Chodím tam zhruba jednou za měsíc, mám to kousek a pohodlně se tam parkuje, jediná vada je paní prodavačka. Moc se neusmívá a je pořád trochu nasupená.
Včera ale bylo něco jinak. Paní prodavačka zrovna telefonovala, a než jsem si nabrala co jsem chtěla, vyslechla jsem nechtěně její vánoční příběh. O vánocích se od ní odstěhoval manžel a zůstala sama se psem, kamarádce na telefonu zrovna vyprávěla, jak to zvládá.
Když jsem dorazila k pokladně, už netelefonovala. Hezky se usmívala a chvíli jsme si přijemně popovídaly. Já a spokojená paní, co to zvládá:-)
 


Vycházka

7. července 2014 v 18:11 | Maruška |  Maruška
Jdeme s kamarádkou městem a povídáme si o psech. Ona dumá, jestli lotroviny jejího psa nejsou způsobené tím, že je malinkej a tudíž má i prťavej mozek. Já s taktem sobě vlastním podotknu, co když mu mozek chybí úplně? Jdeme dál a prckovi se něco nalepí na nohu. Cedulka a na ní něco napsáno. Co tam píšou, ptám se. Stojí tu NEMÁM MOZEK, suše odpoví kamarádka:-)

Oheň

11. listopadu 2013 v 10:59 | Maruška |  Maruška
Když jsme ráno zatápěli, tak jsme si povídali o ohni - kdy bouchaj kamna, jak který hřejou a co mají rády. Jak se chová oheň když se topí nebo když hoří. Pak jsem jela objednat ventilátory do krbu. A když jsem zastavila u kostela, viděla jsem, jak si tam děti hrajou na požár - běhaly dokola jakože jim hoří dům a za houkaly, jakože hasiči už jedou. Oheň třikrát jinak, to je znamení. Zima je tu.

Koupání

9. listopadu 2013 v 18:54 | Maruška |  Maruška
O slabosti Koťete pro košíčky jsem tady už psala a vím o ní. Stejně mě ale pobavila, když se mnou ráno vyrazila do koupelny. Já si vlezla do vany, napustila si vodu a lebedím si. Kotě se válí na poličce a dělá mi společnost, myslím si já. Ale omyl, Kotě čeká, až vypadnu, ona hupne do vany (vodu ignoruje) a když to jde, sedne si na dno. Dřepí ve zmenšujíci se louži a fascinovaně pozoruje jak voda mizí v sifonu a dělá vír. Je to dobré ráno, obsadila největší košík v chalupě. S bijákem k tomu.

Sexismus

8. listopadu 2013 v 15:26 | Maruška |  Maruška
Tento týden dvakrát - zpráva o soutěži krásy na Karlově univerzitě a o studentkách prestižních univerzit v Anglii, co nafotily nahaté (ty studentky) kalendáře na podporu léčby rakoviny. Následovala vášnivá debata, jestli se to pro studentky hodí. Pohoršuje vás snad, že jsou na světě ženy krásné a chytré zároveň a dokonce se cití být krásnými a chytrými ŽENAMI a klidně se o svůj půvab podělí s ostatními? Mě je na světě líp, když si to uvědomím.

A když konečně pošlu našemu synkovi ten slíbený odkaz na nahaté veslařské družstvo v Anglii, možná se v něm probudí touha jít studovat do zahraničí:-)

Třetí oko

7. listopadu 2013 v 17:00 | Maruška
Naše kočka má třetí oko. Aktivovala si ho sama při jednom setkání se psy, ze kterého nestihla včas odejít. Ze začátku vypadalo prostě jako díra v hlavě, co se časem zahojí. Teď je ale z díry další brána kočky do světa a světa ke kočce.

Kotě

2. listopadu 2013 v 7:16 | Maruška |  Maruška
Naše Kotě zbožňuje krabičky, košíčky, mísy, škopky - prostě všechno, kam se může nasoukat. Kočka má ležet na trámu a ne v nakupním košíku, říkám si a snažím se tuhle zálibu nepodporovat. Včera jsem Kotě našla v prádelním koši na špinavém prádle. Vyklopila jsem jí a začala mít výčitky svědomí. Když jsem se na ní ale koukla, jak se okamžitě vydala na cestu za dalším poležením, došlo mi, že Kotě je v klidu. Další skvělej pelíšek už čeká někde blízko.

Stěhování

1. listopadu 2013 v 8:43 | Maruška |  Maruška
Dneska se stěhuje moje mamka. Svůj velký byt prodala. Koupila si hezčí a menší, kousek od zahrádky, aby to měla pěkně pokupě. Nábytek věnovala lidem, kteří o všechno přišli po povodni a vybrala si nový, studentský, protože vlastní pokoj nikdy neměla a potřebuje si někam dát laptop. Je to prostě naše studentka, mladá sedmdesát čtyři let:-)

Halloween

31. října 2013 v 10:13 | Maruška |  Maruška
Zatopila jsem v krbu. Koček, strašidel a příšer mám plnej barák. Coby kostlivec spolehlivě poslouží ta mrtvá krysa, co jsem našla v potrubí na chodbě. Hodím na sebe něco černo-oranžového a jsem připravená!

Septik

30. října 2013 v 15:32 | Maruška |  Maruška
Dneska proběhla akce septik. Přijelo krásné červené auto s motivem kytiček a motýlků. Řidič a závozník taky voněli květinama. Všechno měli skvěle připravené, byla radost se na ně dívat. Nikdy nečištěný septik je nevyděsil, vytáhli hadice, sehraně je pospojovali a během pár desítek minut měli hotovo. Obdivovali zahradu a klid v okolí. A když jsem platila, slušně se zeptali, proč nevezmu čerpadlo a bordel ze septiku nevypustím na louku.

Autobus

29. října 2013 v 12:56 | Maruška |  Maruška
Občas jezdím z naší Vsi autobusem a když už nemám nic lepšího na práci, tak koukám po lidech, který nabral po cestě výběžkem. Nejvíc mě baví, jaký maj cestující vlasy a účesy. No, nebudem si nic nalhávat, obvykle je to děs a běs. Ovšem dneska - ZÁZRAK! Žádnej melír. Žádná trvča. Žádná černoblonďatá krasavice. Žádný vyholený krky u holek a umaštěný culíky u kluků. Jenom jedno, uplně malinký, červený voživeníčko:-)

Bunda

28. října 2013 v 19:25 | Maruška |  Maruška
Včera jsme vyrazili na procházku. Bylo nádherně a já se trochu moc nabalila. Pod lesem mi Vojta povídá, jestli si nechci bundu nechat v lese a vzít si ji, až se vrátíme. Dobrej nápad, do našeho lesa zabloudí leda místní z okolí.
Na zpáteční cestě jsme bundu ze stromu zapoměli vyzvednout, no co, zajedem na oběd a já si pro ní pak skočím. Když jsme se vraceli z hospody, na silnici jsme potkali paní s košíčkem, asi houbařka ze vsi. Já sem jí koukala z auta do košíčku a Vojta si hleděl volantu. Po chvíli povídá, Maruško, neměla ta paní tvoji bundu? To je blbost, moje bunda je přeci v lese na stromě a čeká, až si ji vyzvednu. Nečekala. Paní si ji vzala místo houbového úlovku. Asi jako cenu útěchy.

blog(er) is dead

23. května 2013 v 7:39 | Vojta |  Vojta
Měsíce nepíšu na blog.
Nepíšu.
Co mi táhne hlavou prostě řeknu Marušce.
To stačí.
Laskavý čtenář promine.
Vojta


Poslední Bond

14. listopadu 2012 v 14:26 | Maruška |  Maruška
Celej film je jako oživlej´ obraz. Kdo vidí takhle svět, před tím smekám (no, spíš padám na hubu). Je to pastva pro oči i pro duši. Spousta kontrastů. Mládí a zkušenost. Velkoměsto a samota. Tradice a výstřelky. Krása a ohavnost. Pompa a strohost. Nechci a musím. Miluju a nenávidím. Zatímco se oči pasou, hlava šrotuje a do příběhu vám hází vaše vlastní můry, obavy a naděje. Je to provokativní a zneklidňující. A velmi, velmi modré.


Jestli vám tenhle film připadá jako "zasedalšístřílečka", tak jste vedle.
Tohle je UMĚNÍ.

Mája

22. září 2012 v 13:42 | Maruška |  Maruška

Tak tohle je Mája. Naše kočka divokočka. Už jako maličká nám dávala najevo, že se tady vyskytla omylem, a že se jí na světě vůbec nelíbí. Neměla ráda nic, ani kočky ani jiný zvířata, snad jenom pelíšek nad krbem, kde se hodiny pekla a kterej si chránila proti všem. Ta divnost nebyla jenom tak, ani ne šestiletá byla už slepá a její mozek nezvládal uřídit zbytek kočky. Prostě to měla takhle rozdaný. Slíbila jsem jí i nám, že ji nenechám trápit a poznám, když bude čas se na tenhle svět vykašlat.
Pečovala jsem o ní poslední tři týdny intenzivně a bylo to v rámci možností dobrý. Ale dneska ráno jsem přišla za kočkou, ležela na zádech a bylo jasný, že teď.

Jestli existuje nějakej život po životě, tak jí přeju, aby už brzo našla mýho taťku a nechala se od něj podrbat. Byl jedinej, kdo to zvládnul, i když v rukavicích. Snad jí tam někde bude líp.

P.S. Dík Vojtovi, když jsem se vrátila z veteriny, tahle nakreslená už na mě čekala.

Čůrací

30. srpna 2012 v 8:46 | Maruška |  Maruška
Ráno jsem v lese pozorovala svoje psy. Co dělaj, když najdou místo hodné očuchání a označkování. Oba ho svorně přečtou, každej z jednoho konce, čumák vedle čumáku. Potom Barnabáš (ten větší) zvedne nohu a označkuje ho. V stejném okamžiku Todor (ten dominantnější) ustoupí a hlavu schová někam za stehno, to vzdálenější od voňavého místa. Pak teprve jde a udělá co musí.
Tenhle složitej taneček dělaj vždycky když se sejdou nad jedním flekem. Za trochu logistiky to ovšem stojí, protože nikdo (ani namachrovanej Bulhar) nechce mít na...no na hlavě:-)

Cholesterol

29. srpna 2012 v 12:32 | Maruška |  Maruška
Dneska jsem si udělala k snídani omeletu. Než jsem vypila na zahradě kafe, Barnabáš usoudil, že by si taky dal:-)




A proč by se krmil v kuchyni, když je venku tak krásně!


Další články


Kam dál