Stará láska, povídka pro Vojtu

8. listopadu 2009 v 22:44 | Maruška |  Maruška
V jedný vesnici žila holka. Sama v chalupě, myslím, že vdova, děti žádný. O pár chalup dál bydlel chlapík, už ne moc mladej, ne moc hezkej ani bohatej, prostě trochu divnej starej mládenec. A opuštěnej, moc.
Tenhle kluk jednou v noci dostal nápad. Zaklepal na dveře u tý osamělý holky a když se zeptala, kdo je tam, tak řek, že duch. Že když mu neotevře, tak ji bude chodit strašit. O strašení nikdo nestojí, tak mu otevřela a pozvala ho dál. Nejdřív do světnice a nakonec ho vzala i do postele. Koneckonců, lepší mít ducha pod peřinou než prázdno vedle sebe. Chodil k ní skoro každej den a nakonec se ho přestala bát a těšila se, až zase zaklepe na dveře.
Ten rok byla dlouhá a krutá zima a jak duch pobíhal mezi jejich chalupama jen tak v košili, tak se nastyd. Nastyd a umřel.
Když ho vezli na hřbitov, ta holka zrovna stála u okna a říkala si, co je to za chudáka, nikdo ho ani na hřbitov nedoprovodí. Tak se sebrala a šla. Ale duch k ní už nikdy nepřišel.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama