Prosinec 2009

Silvestr 2009 - poledne

31. prosince 2009 v 14:39 | Maruška |  Maruška
Takhle to u nás dneska vypadá. Já nespím, páč fotím a dumám o novoročních předsevzetích. Jedno bych měla už teď:

NEPOUŠTĚJTE TY ZVÍŘATA DO POSTELE (nebo vás umačkaj:-)!!!!


cestou do pekla

31. prosince 2009 v 0:02 | Vojta |  Vojta
je to tak tři roky, co jsem na Nový rok sepsal krátký seznam svých předsevzetí. Kromě několika jasných úkolů typu dodělat tohle a zařídit tamto tam stálo:
- NEBUDU PRUDIT
- BUDU SE VÍC USMÍVAT
rok jsem ten seznam pro sebe i pro pobavení svých blízkých nosil zašitý v diáři a po roce shledal, že ho lze s drobnými změnami opět použít. V třetím cyklu se mi někde ztratil, ale naštěstí si to pamatuju...
..což ještě neznamená, že si to tu za rok nebudu znova opakovat...

Dárek vánoční

27. prosince 2009 v 19:38 | Maruška |  Maruška
Představte si Prahu, zhruba začátkem minulého století. Bydlí tam Eduard a Anna a odehrává se v ní i tenhle vánoční příběh.

Eduard a Anna se mají rádi. Moc. A jsou taky docela a úplně chudí. Eduardův jediný majetek jsou hodinky po tátovi a Anna nemá ani to. Je ale krásná a zdobí ji úžasné dlouhé a vlnité vlasy. Jak jsem už řekla, mají se rádi a to je pro oba důležitější než všechny poklady světa.

Vánoce, co se kvapem blíží, jsou pro oba mimořádné - budou je letos poprvé trávit spolu a oba přemýšlí, jak toho druhého potěšit.

Popis předvánočního času můžeme klidně vynechat a přeskočit rovnou do večera dne štědrého. Na Prahu se toho roku romanticky snášely sněhové vločky a Eduard a Anna se sešli, aby si vyměnili svoje dárky. Rozbalili je oba najednou.

Anna dostala překrásný slonovinový hřeben.
Eduard dostal pouzdro na svoje vzácné hodinky.

Oběma vrtalo hlavou, jak to, že dostali tak vzácné dárky. Odpověď byla úplně prostá.

Eduard prodal svoje hodinky a Anna prodala svoje dlouhé a vlnité vlasy.

Sněhovým vločkám to bylo srdečně jedno a dál se romanticky snášely na vánoční Prahu.

Kdyby Julie byla holka a ne boxeřice:-)

5. prosince 2009 v 18:44 | Maruška |  Maruška
Julie je boxeřice. Krásná. Proužkovaná. Na krátkej nos si časem zvyknete a připadá vám úplně v pořádku i to, že se jí jazyk nevejde do tlamy a vesele jí čumí ven. Způsob jejího pohybu je nepopsatelnej, řítí se prostorem s grácií a vrtění vymakaným zadkem dovádí samce k šílenství.

Julie miluje klacíky. Tak si je nosí. Radostně si pobíhá s kládou v tlamičce a baví ji, co všechno způsobí. Třeba podrazí Marušce nohy. Nebo si položí klacek na cestu a čeká, až ji zbytek výpravy dojde. Pak vrčí, páč klacek za to stojí. Julie ráda rozehrává rozličné situace a když se jí náhodou vymknou z packy a úhybnej manévr se nepovede, tak se za právo na trochu srandy rve jako lev. Pardon, jako boxeřice.

Julie je hráčka, režisérka a sportovkyně. Julie je něžná potvora. Julie je vášnivá a praštěná.

Krásná. Proužkovaná:-)