Září 2011

Myši

24. září 2011 v 9:17 | Maruška |  Maruška
Dneska byla rušná noc. Po baráku pobíhali čtyřnožci a zvraceli. Ráno jsem se obrnila a šla to zkouknout. Po chodbě a kuchyni roztroušený myši v různým stádiu natrávení přizdobený granulema v různým.......jojo, stejnej hnus. Když jsem to šla pouklízet, zjistila jsem ale, granulová přiloha je dvojí - malý kulatý, co žerou kočky a trojúhelníkový, co žerou psi. Jede v tom i Todor! Minulej tejden zakousnul myš, co si ji přineslo Kotě, aby si ji užilo v teple, jako nic. Takže jestli nemáte rádi kočky, na lovení myší se skvěle hodí i pouliční vořech, kterej se před příchodem k vám živil tím, co ulovil nebo vyhrabal z koše:-)

To ovšem nemění nic na tom, že na podzim, když se myši stahujou do tepla, máte často žaludek jako na vodě.

Smysly - sluch

23. září 2011 v 17:32 | Maruška |  Maruška
Sedím za stolem se ségrou a vedeme řeči. Mě je asi tak sedum, ségře devatenáct. Bavíme se o hudbě a o tom, jak dlouho trvaj naše oblíbený skladby. Přezpívám jí svoji nejoblíbenější "Hej vy kmotře", ona mi to stopne a zase si jdeme každá po svým.

O pár let později, to je mi asi dvanáct, nosím rovnátka a brejle, na sobě mám super sukni a tričko po nevimkterý ségře a sedím v pokojíčku svýho staršího kámoše. Naše mámy se kamaráděj a my děti to máme tak nějak přidělený, pouští mi Olympic a Pink Floyd a já čumim jako puk, ležíme na koberci a není nic než ta muzika.

Jednou ráno, zrovna spím u ségry, vstává do práce, pouští si nějaký trapný radio a hlásej tam, že umřel Freddie Mercury. Zrovna bydlím s jeho skalním fanouškem, a ten stoprocentně takový radio neposlouchá, takže to bude na mě. Bylo to smutný, ale na MTV pak celej víkend hráli Queeny, to jsme si moc užili.

V další domácnosti jsme měli takovej přehravač, co se do něj celý odpoledne cpaly cédéčka, abysme si pořád nepouštěli to samý. Vždycky, když jsem ho zapnula já, tak neomylně začal přehrávat tu nejdementnější skladbu od Nico, a já ji nesměla vypnout, prej ať nejsem měkká a zvyknu si. Nezvykla jsem si a odstěhovala se.

Měla jsem super byt v suterénu v ulici, ve který bydlel Božskej Kája a když jsem tam spala první noc a pustila si radio, hráli zrovna María......Od tý doby jsem na něho jako na souseda nedala dopustit, ale jeho písničky jsem na milost nevzala.

Sedíme s Vojtou u mě v chalupě, já na posteli a Vojta na zemi a pouštíme si. Teda Vojta mi pouští nahrávky kapely, ve který zrovna hraje a zpívá. Směju se textům, který nejsou zrovna můj šálek kafe, ale nikdo se na mě nezlobí. Směju se a je mi jasný, že nevydržím a stejně si to někdy pustím, až budu sama.

A jestli mi někdo řekne, že jsem nostalgická romantička, tak mu dám pěstí:-)