Oči

4. července 2012 v 16:24 | Maruška |  Maruška
Pár dní po sobě ted´ navštěvuju různý doktory, kteří zkoumaj´ jestli všechny součástky v mým těle jsou pořád na svým místě, jestli neutrpěly větší škodu než pár modřin a jestli v hlavě mám jenom o jedno kolečko víc. Nevyhnutelně trávím nějaký čas v čekárnách a kdo mě zná ví, že je to u mě výkon hodný uznání.
Dneska jsem dorazila snad naposledy, ale v čekárně bylo něco jinak. Všichni bez ohledu na věk byli nabroušený a brblali, a každýho kdo přišel to semlelo na nerudnej uzlíček nervů. Přitom se nic extra nedělo.
Já jsem si četla veselou knížku (no veselou, zrovna byly scény zfanatizovanýho davu, ale moc hezky to ladilo, jako bych byla vevnitř v ději) a proti mě seděla babka, která jediná nenadávala, smála se, že má každou pomožku jinou a svý dceři líčila záchodový historky, co se jí stávaj když je hajzlík moc nízkej nebo vysokej - popravdě působila trochu pomatenym dojmem a stejně jsem ji poslouchala jenom já, ostatní měli plný pusy stížností, ze kterejch se babkou nenechali vyrušovat.
Když odcházela, tak jsme se na sebe koukly - měla hnědý chytrý a zatraceně živý oči, který koukaly na svět pohledem, kterym na sebe koukaj lehce nepříčetný čerství milenci nebo kterej věnujeme něčemu hrozně krásnýmu a zázračnýmu - a ta babka takhle viděla Svět a Život. Dobrý, moc dobrý.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama