(Para)kotoul

3. července 2012 v 9:59 |  Vojta
Školní rok jsme zakončili parádním sjezdem z Ještědu na koloběžkách, mimochodem výborný servis tahle půjčovna kostitřasů. Výlet vymyslela Maruška, to je důležité podotknout, a hrozně jí to s koloběžkou slušelo. Dokonce i s blátem přes celá záda, od půli kopce rozmáznutým i přes přilbu, rameno a bok...
Její parakotoul, jak ho popisovala, jsem neviděl, zvládla ho, zatímco jsem uklízel foťák a tahle fotka tedy naštěstí nebude její poslední :-).
Jak je to s tím zdravím a štěstím, hazardérstvím a opatrností, způsoby pohybu po zeměkouli a učením se padat? Má se to trénovat? Nebude se to v důchodu hodit?
Co se rozhodně hodit bude, je doktor. A Maruška má díky kotoulu novýho obvoďáka. Teda, vlastně se jen přihlásila k nejbližšímu v Mníšku. Po ruském kadeřníkovi má teď i doktora z Ruska. Oba jsou prý skvělí!
 


Komentáře

1 vojtaamaruska vojtaamaruska | 3. července 2012 v 10:13 | Reagovat

I muj nejoblibenejsi buyer je rus - takze mam kouzelny trojlistek dvou sergheyu a nikolaye. Ale doporucuju radsi nepadat, a nebo se to fakt naucit, model pytel brambor neni uplne to pravy...nevite nekdo o skole padu? (a mym milym pripominam, ze skolu smyku si preju absolvovat odjakziva:-)

2 vojta vojta | 3. července 2012 v 10:18 | Reagovat

Myslíš školu smyku na koloběžce?

3 vojta vojta | 3. července 2012 v 10:34 | Reagovat

Když pobláznil se do bicyklu starej Vazoun Bill,
tak chodil v dresu profíků, svý koně utratil,
a všechno na něm nově svítí jako nikdy dřív,
tak vypravil se do městečka koupit lesklej div,
když tlačil kolo pyšně dveřma, příručí se ptal:
"A znáte jezdit, s prominutím?" - pane, ten si dal.

"Jsem vod přírody nadanej a jízda, to je mý,
zeptej se kachny, jestli plave, ta snad voněmí,
ať je to v kůži s kopytem a chlupem po těle,
ať má to kola s nápravou, ať je to z vocele,
ať běží to či votáčí se, já ti předvedu,
že pevně sedím a s tou věcí zmizím z dohledu."

Ke svýmu domku stočil kolo starej Vazoun Bill,
co u Mrtvýho potoka si kdysi postavil,
pak naskočil a po svahu se prudce dolů hnul,
než ujel asi deset yardů, stroj se pominul,
pryč z pěšiny a skrz buš jak namydlenej blesk,
fičel srázem rovnou, kde se Mrtvej potok lesk'.

Tam o půl inche zkrátil pařez vrazil do stromu,
klokani se drápou do skal, tuší pohromu,
a každej vombat do díry se rychle zahrabal,
však Vazoun Bill, jak sádra bílej, sedí v sedle dál,
a pak se rozleh' vokolím jen vyděšenej křik:
Bill prolít' vzduchem dvacet stop a vodu rozestřík'.

Pak s komentářem ven se hrabal starej Vazoun Bill:
"Já všelijakejch divočinek dost se najezdil,
i pro pět liber rajtoval jsem bejka po dvoře,
však nic se ale nevyrovná týhle potvoře,
ať vodpočívá spánembohem na dně potoka,
/: jó, zlatej kůň," řek' Vazoun Bill se slzou u oka. :/  

text: Jan Vyčítal

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama